Historie výzkumu netopýrů na lokalitě Ještědský hřeben a Podještědí

Nejstarší literární údaje pochází od RNDr. Hanáka z jeho diplomové práce. V roce 1956 popisuje výskyt jednoho jedince druhu Plecotus auritus (Netopýr ušatý) na půdě v obci Žibřidice. V této práci cituje také 30 zimujících jedinců na lokalitě Západní jeskyně u Jitravy , v tomtéž roce. Po krátké pauze navštívil danou oblast RNDr. Nevrlý , který 21.8.58 na lokalitě Lemberk nakroužkoval letní kolonii druhu Myotis myotis (N. velký , 10 samic + 3 samci). Jedna ze samic byla zastižena 1.5.1960 v Kemnitz u Lobau. 26.6. 1959 se RNDr. Nevrlý vrací na zámek Lemberk kde zastihl tři jedince druhu Rhinolophus hipposideros (Vrápenec malý). . Poslední údaj z jeho deníku jsou dva okroužkovaný netopýři na zimovišti Západní jeskyně u Jitravy dne 31.3.75. Jedná se o Plecotus auritus (Netopýr ušatý) a Myotis daubentoni (N. vodní). Tyto kroužkovanci zde byli zastiženy při kontrole 29.11.75. Další údaj pochází ze zimy 1983, kdy v jedné ze štol na Ovčí Hoře zastihl M.Jóža zimujícího jedince Myotis myotis (N. velký). M.Jóža také popisuje ze zimy v roce 1987 , kdy navštívil Podtraťovou štolu u Panenské Hůrky , jednoho jedince Myotis daubentoni (N. vodní).

Cílený výzkum chiropterofauny na dané lokalitě započal D.Horáček v zimě 1989-1990. Z počátku se jednalo pouze o zimní sčítání. Mimo již známých lokalit z dřívějška ( Západní j. u Jitravy , Podtratová štola u Panenské Hůrky) byli navštíveny i nově lokality , byli to Panenská Hůrka - Vodní štola , Jezevčí j. v Kryštofově údolí , Hanychovská j. , Malá Basa, Liščí j. , a štoly na Šachetním vrchu. Nově pro Ještědský hřeben byly prokázány druhy Myotis mystacinus (N. vousatý , 23.12.89 - Jezevčí j.) , Plecotus austriacus (Netopýr dlouhouchý 30.12.89 - Západní j. u Jitravy) a Eptesicus nilssoni(N. severní 6.1.90- Malá Basa) . Do roku 1994 probíhá prakticky jen zimní sčítání. Na zimovištích dále byli prokázány druhy Myotis nattereri (N.řasnatý 30.12.90 - Hanychovská j.) , Myotis Brandti (N.Brandtův, 25.2.96 - Hanychovská j.) a Barbastella barbastellus (N.černý ,29.2.96- Grábštejn).

V roce 1995 D.Horáček inicioval vznik sekce NETOPÝR u místní ZO ČSOP 36/02 v Liberci.. Jedná se bezesporu o nejvýznamnější krok ve výzkumu netopýru na lokalitě Ještědský hřeben a Podještědí. Dochází k přílivu financí , ať už ze státního rozpočtu , Nadace pro záchranu Ještědského hřbetu a mnoha drobných sponzoru , což umožňuje nákup materiálu , jakými jsou například odchytové sítě , ultrasond detektory a pod. , a tím i přechod k výzkumu nejmodernějšími metodami. Od vzniku sekce byli zahájeny odchyty netopýru do japonských sítí. První úspěšný odchyt provedl D.Horáček na lokalitě Velká Basa před portálem jeskyně , dne 29.7.1995 kde bylo chyceno 32 exemplářů. Mimo již známe druhy ze zimního období byl poprvé na Ještědském hřebeni zastižen velice vzácný druh Myotis dasycneme (N.pobřežní).V tomto roce poprvé byly zastiženy i tito druhy , Myotis bechsteini (N. Velkouchý , 4.5.95 - před Hanychovskou j.) , Myotis Brandti (N.Brandtuv 18.8.95 - Velká Basa) , Eptesicus serotinus (N. večerní 16.9.95 - před Západní j.) a překvapivě Myotis emarginátus (N.Brvitý 16.9.95 - pře Západní j.) cca 200 km západně od areálu jeho běžného výskytu. Při tomto druhu výzkumu nelze opomenout odbornou i fyzickou pomoc M.Jóži a T.Bartoničky , kteří se účastnily více než poloviny odchytových akcí.

V roce 1996 , díky finanční pomoci nadace pro záchranu Ještědského hřebenu , byl zakoupen ultrasond detector tipu PETTERSON D 230 s nahrávacím magnetofonem SONY WMD6 . Po zvládnutí problematiky práce s tímto přístrojem uvádí D.Horáček další dva nově prokázané druhy. Jsou to Nyctalus noctula (N. rezavý , 6.6.96 - nádraží Liberec) a Nyctalus leisleri (N.stromový , 19.7.96 - Malá Basa).

Rok 1996 je také úspěšný z hlediska výzkumu letních kolonií. Bylo nalezeno celkem pět letních kolonií tří druhů. (Rhinolophus hipposideros, Plecotus auritus , Pipistrellus Pipistrellus). V obci Vlčetín v domě s č.p. 70 byl prvě zastižen velice hojný druh Pipistrellus pipistrellus (N. hvízdavý) dne 6.5.96. Také největší nalezená letní kolonie byla tvořena tímto druhem , čítala téměř 100 jedinců (Šimonovice). Dne 16.6.1997 , po předchozí hlášce starostky obce Zdislava, jsem přijel zkontrolovat letní kolonii netopýrů v půdních prostorách kostela. Zde jsem zaznamenal 250 až 300 samic s mláďaty druhu Myotis myotis ( N. velký ). V této kolonii byli dva kroůžkovanci. První s číslem kroužku X14942 pochází ze tří km. vzdálené Západní jeskyně , kroužkován 11.8.96 . Druhý s číslem kroužku 36331 , je jedenáct let stará samice , kterou kroužkoval Z. Buříč 25.7.87 na Sklepech pod Troskami. Přelet činí 37 km.

V roce 1997 se při podzimních odchytech zjistilo i několik zajímavých přeletu . Například Myotis daubentoni (N. vodní) překonal vzdálenost šestnácti kilometru z Grábštejna na Hanychovskou jeskyni. Další jedinec druhu Myotis emarginatus (N. brvitý) přeletěl 12 km ze Západní jeskyně na Velkou Basu . Ostatní přelety byli pouze do tří km.

Celkem na Ještědském hřebeni a Podještědí bylo prokázáno 18 druhu netopýrů.

V následujících letech bude nadále prováděno sčítání na zimních a letních koloniích , neting ( postupně utlumován ) a detektorování hlasu netopýru ( s cílem zmapování lovišť , přeletových cest , letních kolonií a přesném určení druhu pomocí analizeru na nějž v současné době sháníme peníze , jenž by sloužil i pro další organisace v okolí zabývající se detektorováním ). Velký důraz je a bude kladen na přímou ochranu netopýru a jejich životního prostředí v krajině. Hlavním cílem je zabezpečit zbývající zimoviště proti vniknutí nežádaných návštěvníků. Ti i když ne třeba schválně netopýry svou přítomností budí . Opakované probuzení může netopýra stát příliš velké množství zásob podkožního tuku a tedy i úhyn. Ochranu netopýrů se snažíme zajistit i jinými metodami (např. podání návrhů na maloplošné chráněné území sociálně významní pro netopýry v období rozmnožování a zimování , konkrétně Velká Basa a Panský lom, ...... ). Poskytnutí i bezplatnou poradenskou služby laické veřejnosti, a pořádání přednášek.

Snaha sekce je navázat spojení v rámci euroregionu NISA a snaží se o důraznější propagaci v neodborné veřejnosti , která může velice pomoci pro globální přehled o výskytu a pohybu netopýru v krajině.